Neboj se a zbav se konečně šikany

7. ledna 2015 v 16:47 | CutieGirl
Proč píšu tenhle článek? Tohle je blog pro holky a rady tu rozodně nesmí chybět!!!DXFTGZHUZGTHJKM
nevim nesmí to tu chbét
Šikana je v dnešní době velký problém. Koluje o ní taky hodně polopravd a nejasností. Přečti si tedy základní fakta, příběhy a rady, aby ses mohla účiněji bránit.
Šikana je slovo, které se v moderní společnosti velmi často skloňuje. Bohužel ne vždy ve správných souvislostech, protože se jím často ohánějí ti, kteří rozhodně šikanováni nejsou a jen se jim nechce dělat něco, k čemu je nutí okolí. Na šikanu si stěžují líní žáci, po kterých učitel chce, aby přinesli z domova domácí úkoly. Na šikanu si stěžují grázlíci, kterým dá nějaký dospělý už konečně na zadek za jejich lumpárny. Ale na šikanu si například stěžují i nepřizpůsobiví, po kterých většinová společnost chce, aby pracovali.

Ale ani jedna z výše uvedených skupin samozřejmě šikanovaná není. A ten, kdo je, si nestěžuje. Mlčky trpí, dokud hranice týrání nepřekročí únosnou mez. A často ani neví, že právě on se stal obětí šikany, a hlavně, že on není ten, kdo by se měl za své chování stydět.


Šikana - 4
Šikana vždy začíná vystrnaděním "nepohodlného" člověka z kolektivu. (Foto: Thinkstockphotos)


Co je tedy šikana?

Je to jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka. Šikana zahrnuje nejen fyzický útok, kdy agresor nebo agresoři oběť zbijí a zničí jí oblečení a věci, ale patří sem i útoky slovní - tedy nadávky, vydírání, pomluvy, vyhrožování a ponižování. Většina případů šikany mezi dětmi a mladistvými se děje ve škole, na cestě do školy nebo ze školy, případně v okolí bydliště. Šikanovaní si často nesou následky celý život, dávno po tom, co týrání skončí.

Začalo to v sedmé třídě na základce. Všem nám holkám začaly růst prsa a mě rostly víc, než ostatním. Nebyla jsem moc oblíbená ani dřív, ale tohle zřejmě byla poslední kapka. Začalo se do mě strefovat několik spolužáků, nadávali mi do tlusťošek, prsatek a kozatek, ale dávali mi i další, zde nepublikovatelné přezdívky. Dokud to dělali jen kluci, dalo se to snést, ale po čase mi tak začaly říkat i některé spolužačky. Nevím, zda žárlily, nebo se jen chtěly zalíbit klukům, ale bolelo to od nich víc. Pak se mi ze skříňky začaly ztrácet věci, které se nacházely v různých odpadkových koších po celé škole. Samozřejmě jsem byla nešťastná, brečela doma do polštáře, přemýšlela o sebevraždě... Nikomu jsem to neřekla a snažila se to vydržet. Naštěstí tři roky utekly a já mohla odejít na jinou školu. Ani tam jsem nebyla středem třídy, ale nepatřila jsem ani k outsiderům. Blbý že, je díky vzpomínkám na základku mám hrozně malé sebevědomí a bojuji s tím pořád. Vždycky, když se na mě někdo zakřičí nebo se mi směje, schoulím se do sebe a snažím se zmizet. Nevím, zda se toho někdy zbavím.
Lenka, 18 let


Fakta o šikaně


- nejčastěji se šikana oběvuje u dětí mezi 12 až 15 lety věku
- zhruba 40 procent školáků šikanu okusila na vlastní kůži
- častějšími oběťmi jsou dívky, ale rozdíly jsou pouze několika procentní
- nejčastější formou šikany, kterou ve třídě zažívají více než dvě třetiny šikanovaných dětí, je posmívání, pomluvy a nadávky
- fyzickou šikanu zažil nejméně každý desátý šikanovaný
- 21 procent dětí je šikanováno každý den, čtvrtina jednou týdně, 22 procent jednou měsíčně a 31 procent nejméně jednou za rok
- nejčastěji za všechno může jeden (34 procent) nebo dva (24 procent) násilníci
- častěji šikanují chlapci (68 procent) než dívky (20 procent)


Šikana - 1
Šikana se objevuje už i u velmi malých dětí. (Foto: Thinkstockphotos)


Proč někdo šikanuje ostatní?

To, že se někdo rozhodne potrápit někoho slabšího nebo jiného, má vždy důvod. Málokdy se to děje jen tak, bez příčiny, i když důvod nemusíme odhalit na první pohled. Agresor mohl být dřív sám obětí šikany. Jeho chování to samozřejmě neomlouvá, ale trochu to vysvětluje. Pokud šikanuje celá parta, podílí se na tom i její nejslabší členové, kteří by to normálně vůbec nedělali, protože cítí, že nemají na vybranou.

PŘEČTI SI TAKÉ:
TEST: Mohla by ses stát obětí šikany?
Nepřehlížej násilí, neignoruj volání o pomoc
Jak zvítězit nad šikanou?

Někteří agresoři se jen předvádí před ostatními, protože nemají dostatek sebevědomí a myslí si, že mohou získat popularitu tím, že někoho shodí v přítomnosti ostatních. Mají pak pocit, že lidé kolem nich je mají rádi, oni z nich ale jen mají strach. Podobný případ agresora je ten, který touží po obdivu ostatních a chce pomocí shazování někoho jiného jen vyniknout.
Ani nevím, co se přesně stalo. Už od dětství jsem chodila do turistického oddílu a vždycky se mi tam líbilo. Jenomže pak jsme jednou, to mi bylo třináct, odjeli na tábor a všechno bylo špatně. Tři týdny se se mnou nikdo nebavil, jen vedoucí. I ti, co byli dřív kamarádi, se mi vyhýbali obloukem a nechtěli říct, co se stalo. Bylo to hrozné, myslela jsem, že se zblázním. Z tábora jsem odjela dřív, musela jsem nasimulovat nějakou nemoc, aby vedoucí zavolali rodičům a ti si pro mě přijeli. Po prázdninách jsem tam už nešla. Asi za dva roky jsem potkala jednu holku a ta mi situaci aspoň trošku objasnila. Prý jim všem moje bývalá nejlepší kamarádka něco navykládala a oni tomu uvěřili. Nevím, co přesně to bylo, něco o mé rodině. Byly to nejhorší tři týdny mého života a doufám, že to už nezažiju.
Petra, 16 let.


Akční plán v 6 bodech, jak zastavit šikanu

1. Mluv o ní
Pokud se staneš obětí šikany, neměla by ses posadit domů do koutka a hledat chyby v sobě. Nečekej, že se se šikanou vypořádáš sama tím, že na sobě něco změníš. Musíš se někomu svěřit, někomu, komu důvěřuješ. Může to být mamka, taťka, kdokoliv další z rodiny, ale i učitelka nebo vedoucí nějakého kroužku. Pokud ve svém okolí nemáš někoho, komu důvěřuješ, zavolej na poradenskou linku. Tam ti dají hodně dobrých rad a podpoří tě.


Linka bezpečí
Čísla, kam se můžeš obrátit o pomoc. (Foto: Oficiální zdroj)


2. Všechno si zapiš
Když přijde na to, abys prokázala, že tě někdo skutečně šikanuje, budeš mít jasný důkaz. Prostě ukážeš seznam všeho, co ti udělali. Zapiš zničené oblečení, věci, nadávky, ústrky. Možná na tebe taková činnost bude působit depresivně, ale pomůže ti, když si ujasníš, co se vlastně kolem tebe děje.

3. Přiměj někoho, aby tě bral vážně
Jestliže tě někdo týrá a šikanuje, je to velký problém, který je třeba řešit. Nedovol, aby ti někdo říkal, že se nic neděje, a přiměj lidi, aby si uvědomili, jak tě to vnitřně zraňuje. Řekni, co cítíš, není to nic špatného.
PŘEČTI SI SKUTEČNÉ PŘÍBĚHY ČTENÁŘEK:

4. Přiměj rodiče, aby si promluvili s třídním, se ředitelem
Požádej je, aby zavolali do školy a domluvili si tam schůzku. Máš-li pocit, že to bude trapné, můžou se sejít v době, kdy ve škole nebudou další žáci.

5. Měj kontrolu nad situací

Jestliže tě šikanovali, zasloužíš si, abys měla co říct k tomu, jak má být šikanování zastaveno. Nedovol, aby o všem rozhodovali učitelé a rodiče, ujisti je, že tvé obavy jsou oprávněné a že by s tebou měli konzultovat všechno, co chtějí na tvou obranu podniknout.


Šikana - 3
To, že dojde na násilí, neznamená, že jde o horší šikanu. Všechny jsou špatné. Braň se. (Foto: Thinkstockphotos)


6. Promysli si, co budeš říkat
Když někomu říkáš o svém problému, můžeš snadno znervóznět a neřekneš pak to, co jsi chtěla. Je dobré si sepsat seznam všeho, co chceš ostatním svěřit, a pak si to vyzkoušet.

A pamatuj si: nikdy nesmíš tiše trpět. Někomu o tom řekni a opakuj to tak dlouho, dokud tě nevyslyší.

Petr měl ve dvanácti trápení se spolužáky, kteří se mu neustále vysmívali a nadávali mu. Když řekl, že si to nenechá líbit, surově ho zbili a pak ještě několikrát. To už k tomu ani nemuseli mít zjevný důvod, bili ho, když si zrovna vzpomněli. Od té doby se výprask několikrát opakoval. Často i bez příčiny. Nejhorší chvíle prožíval před hodinami tělocviku, když ho v šatně nutili, aby jim ukázal své přirození a pak se mu smáli. Jednou zavolali i holky, aby se přišli podívat. Postupně se začal škole vyhýbat, vymýšlel si různé nemoci, aby tam nemusel. Jenomže pak už si ani vymýšlet nemusel, bylo mu někdy tak špatně, že ani nemohl odejít. Rodiče měli strach, vzali ho na vyšetření k doktorovi, ale výsledky vyšetření byly v pořádku, Tehdy musel s pravdou ven.Díky tomu, že se chlapec rodičům svěřil, začaly se problém šikany ve škole řešit tak, aby už nikdo neubližoval jemu ani spolužákům.


Zbav se pověr o šikaně


Možná si myslíš, že šikana prostě patří k dospívání. Ale to NENÍ PRAVDA! Šikana nepomáhá vytvářet charakter, způsobuje velkou bolest a narušuje každodenní život, což mívá dlouhodobé následky.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT:
Na Doma.cz řeší:
VÁŠ PŘÍBĚH: Šéfová mě šikanuje! Chce sex!
Šikana na vzestupu! Rady pro rodiče

Dalším hloupým mýtem je tvrzení, že někteří lidé se rodí jako oběti. To je pěkná hloupost, protože obětí šikany se může stát kdokoliv. Stačí, když se dostaneš do kolektivu, do kterého nějakým způsobem nezapadneš. Cokoliv na tvém těle, od barvy kůže až po styl oblékání může být důvodem k šikaně.
Někdo, kdo o šikaně ještě neví, ti může říct, že když si to nenecháš líbit, nebudou tě dál šikanovat. To také není úplně pravda. Někdy to fungovat může, ale také se může stát, že se celá situace ještě zhorší.
Ps: ono tu nemůže chybět protože rady jsou moc důležité
 

Jak být oblíbená na střední škole!

3. ledna 2015 v 17:53 | CutieGirl

Mnoho lidí se obávají, že nejsou na střední škole oblíbení. Toto období může být těžké jak pro chlapce, tak pro dívky, kteří dospívají a objevují různé emoce a začínají mít starosti s tím, co si o nich myslí ostatní lidé. Nemusíte se ale bát, pokud chcete být na škole oblíbení, stačí zajistit, aby si vás ostatní všimli, zapojit se a snažit se socializovat, ale zároveň zůstat sám sebou. Pokud nevíte jak na to, čtěte dál!

Dejte všem najevo, že se dobře bavíte. Klíčem k oblíbenosti je zařídit to tak, aby s vámi lidé chtěli trávit čas. Pokud se vždy držíte stranou a nezapojujete se, bojíte se chodit do školy nebo se neustále mračíte, neděláte dobrý dojem a lidé s vámi nebudou chtít být. Klíčem k tomu, aby s vámi lidé chtěli trávit čas je dávat jim najevo, že se skvěle bavíte a užíváte si, aby to chtěli dělat s vámi.
  • Když trávíte čas s přáteli, snažte se mít dobrou náladu, usmívat se a bavit se, aby všichni viděli, že vás to s nimi baví.
  • I když většinu času trávíte o samotě, usmívejte se na lidi a vyzařujte pozitivní energii, abyste působili přátelsky.
Vystupte z davu - z dobrého důvodu. Když budete nosit růžového kohouta nebo budete chodit do školy v plavkách, každý si vás jistě všimne, ale nepůjde zrovna o takovou pozornost, jakou byste chtěli vzbudit. Vystupte z davu tím, že dáte lidem najevo, kdo jste a budete sami sebe vidět v pozitivním světle. Zde je několik způsobů, jak to udělat, aby si vás lidé všimli:
  • Můžete s sebou vždy nosit kytaru - pokud na ni ovšem umíte dobře hrát.
  • Můžete se například tak pronikavě a krásně smát, že vás podle toho každý pozná.
  • Můžete se vyznačovat svým módním vkusem. Můžete nosit například rockerský styl, hipsterské oblečení nebo hip hopové kalhoty, aby všichni poznali, kdo jste.
  • Pokud máte například zajímavý hluboký hlas, můžete si na tom postavit image. Neskrývejte žádné své "nedostatky". Nezapomeňte, že chcete, aby si vás všimli díky tomu, jak jedineční jste.
Udržujte svůj vzhled. Nemusíte nosit tuny make-upu ani nejdražší oblečení, abyste byli oblíbení. Měli byste se ale o svůj vzhled starat, nosit čisté oblečení a pravidelně se mýt. Snažte se budit jednoduše pozitivní dojem už na první pohled.
  • Dívky nemusejí nosit make-up jen proto, že to dělají jejich kamarádky. Dělejte vždy jen to, co sami chcete.
Buďte sebevědomí. Přestože není možné stát se sebevědomým člověkem přes noc, můžete se snažit a zapracovat na tom - buďte spokojení s tím, kdo jste, co děláte a jak vypadáte. Pracujte na tom, abyste rozvinuli své nejlepší vlastnosti a nezaměřujte se pouze na to, co na sobě rádi nemáte. Vždy vcházejte do místnosti s úsměvem a pocitem, že jste na správném místě. Dokud to nebudete dělat přirozeně, alespoň to hrajte. I když vám pravé sebevědomí bude chybět, dodá vám to trochu odvahy a lidé vás budou více respektovat.
  • Snažte se o sebevědomou řeč těla. Stůjte rovně, mějte zatažená ramena a dívejte se před sebe, místo do země.

  • Když mluvíte s lidmi, udržujte oční kontakt. Dáte jim tím najevo, že se nebojíte navázat kontakt.
  • Neponižujte se. Když budete sami sebe shazovat, nezískáte pozornost ostatních lidí. Pouze si všichni budou myslet, že si nevážíte sami sebe.
Buďte originální. Pokud chcete, aby si vás lidé všimli, budete muset být nějakým způsobem originální - ať už vzhledem nebo například pohledem na svět. Nemusíte být "divní" nebo dělat něco, co je vám nepříjemné. Pouze neskrývejte své nedostatky a snažte se být sami sebou. Když nebudete slepě následovat stádo, lidé si vás všimnou.
  • Neoblékejte se jako všichni ostatní. Najděte si svůj styl, který vám bude vyhovovat.
  • Nemusíte poslouchat stejnou hudbu jako všichni ostatní, abyste byli oblíbení. Lidé vás budou více respektovat, když si najdete muziku, která se vám líbí a budete ji sdílet s ostatními.
  • Nebojte se vyjádřit svůj názor, i když se liší od toho, co si myslí všichni ostatní. Když dáte najevo, že máte svoji hlavu, ostatní si vás všimnou.
Snažte se v něčem vynikat. Snadno si vás lidé všimnou, když budete v něčem skvělí - může jít o angličtinu, nějaký sport nebo cokoli jiného. Nemyslete si, že "není cool" být do něčeho zapálení, není to pravda. Užívejte si věci, které vás baví a snažte se v nich být nejlepší.
  • Když budete v něčem dobří, nejen že si vás lidé všimnou, ale také tím zapracujete na svém charakteru.
  • Když se ponoříte do něčeho, na čem vám záleží, nebudete mít starosti s tím, co si o vás myslí ostatní a budete mít větší šanci, že si najdete nové přátele.
  • Když budete v něčem dobří, stanete se dynamičtějším člověkem a lidé se s vámi budou cítit dobře. Budou tedy s vámi chtít trávit více času. Klidně mluvte o věcech, které milujete - hlavně se ale nevychloubejte.
Zapomeňte na to, co si myslí ostatní lidé. Je asi téměř nemožné zapomenout na názory ostatních, když jste na střední škole, když většina lidí mluví jen o ostatních a všichni se starají o to, jaký dojem na ostatní dělají. Je ale přirozené dělat si s tím starosti když ještě rostete a zatím ještě nevíte, kam vlastně patříte.
  • Když si uvědomíte, že nejste jediní, kdo se cítí takto nejistě nebo neví, co si o něm ostatní myslí, v mnohém se vám uleví.
  • Zaměřte se na to, co vás dělá šťastným místo abyste si dělali starosti s tím, jestli se vám za to někdo směje.
  • Když budete dělat to, co si myslíte že vám zaručí lásku ostatních lidí, nikdy nebudete spokojení.
  • Když vejdete do místnosti, stůjte rovně a nekontrolujte se neustále v zrcadle, nehrajte si s oblečením a nestarejte se o to, co si lidé myslí o vašem vzhledu.
Ukažte, že máte o lidi zájem. Pokud chcete být skutečně oblíbení, budete muset dát najevo, že vám na lidech záleží, ať už vás oni mají rádi nebo ne. Měli byste s lidmi mluvit přátelsky, ptát se svých kamarádů na to, jak se mají a také zjišťovat, co je baví a co dělají mimo školu.
  • Když se s někým bavíte, ptejte se na otázky jako "jaký jsi měl/a den?" nebo "co plánuješ na víkend?" aby měli pocit, že vám na jejich životech skutečně záleží.
  • Pracujte na tom, abyste naslouchali stejně dlouho, jak mluvíte. Pokud mluvíte většinu času jen o sobě a o tom, co děláte, ostatní lidé za chvíli ztratí zájem s vámi trávit čas.
  • Měli byste se lidí ptát na jejich názory na různá témata - od sušenek ve školním bufetu až po to, kým se chtějí v dospělosti stát. Když se budete ptát na názory, ukážete tím, že vám na lidech záleží.
Přidejte se do nějakého týmu. Zapsat se do nějakého sportovního týmu je skvělé nejen proto, že si zacvičíte a budete se cítit lépe, ale také proto, že potkáte spoustu nových lidí. Nemusíte se stát hvězdou fotbalového týmu - stačí když si užijete zábavu a strávíte volný čas s ostatními lidmi. Je jedno, jestli budete hrát ve školním týmu nebo se zapíšete do nějakého klubu, měli byste se ale pokusit dělat alespoň jeden sport, abyste potkali více zajímavých lidí.
  • Možná vás sport, který si vyberete nebude bavit. Když to s ním zkusíte alespoň rok, najdete si nové přátele a otevřou se vám nové společenské kruhy.
  • Hrát nějaký sport vás také naučí týmové práci a tomu, jak se vypořádat s různými lidmi na jednom místě, což vám i v budoucnu může pomoci při skutečné kariéře a v tom, abyste se stali oblíbenými i v práci.
Be Popular in Middle School Step 10 Version 2.jpg
Zapište se do různých klubů. V klubech také potkáte mnoho nových lidí. Najděte si několik zajímavých a pracujte na to, abyste se sami stali zajímavými lidmi. Vyberte si debatování, francouzštinu, modelování nebo hru na nějaký nástroj a držte se toho. Staňte se vedoucími klubu a využijte svoji pozici k tomu, abyste poznali další lidi a stali se ještě oblíbenějšími.
  • Nemusíte si myslet, že budete neoblíbení, když budete v nějakém klubu. To si myslí pouze lidi, kteří ještě nepochopili, že oblíbenými se stanete, když se zapojíte do dění kolem sebe.
  • Pokud máte čas, nejlepší bude zapsat se do nějakého klubu i začít hrát nějaký sport. Poznáte tak nejvíce lidí. Při sportování totiž pravděpodobně nebudete trávit čas s lidmi z debatního klubu.
Mějte různé zájmy. Čím více věcí děláte, tím více lidí poznáte. A čím více lidí budete znát, tím více lidí si vás bude všímat a vědět, kdo jste. Měli byste hrát fotbal, chodit do dramatického kroužku, chodit do knihovny a hrát ping pong. Využijte svoji pozici k tomu, abyste potkávali nové lidi.
  • Pokud se budete věnovat pouze jedinému zájmu, budete obklopeni stejnými lidmi. Klíčem k oblíbenosti je schopnost potěšit mnoho různých lidí.
Ve třídě mluvte. Možná si myslíte že není cool se ve třídě účastnit výuky a že je lepší sedět vzadu a dělat, že tam nejste. Místo toho byste se ale ve škole měli zapojovat a dělat si domácí úkoly, abyste věděli, o čem mluvíte. Nemusíte být žádný šprt ani nic takového, ale měli byste mluvit dostatečně na to, aby ostatní ve třídě věděli, kdo jste a líbilo se jim to, co říkáte.
  • Snažte se nepůsobit jako všeználek. Vždy respektujte ostatní a buďte otevření diskusi.
Buďte přátelští - ke všem. Pokud chcete být oblíbení, budete muset zapracovat na tom, abyste se socializovali a to i pokud jste stydliví. Nemusíte se snažit měnit svoji osobnost abyste se naučili být přátelští ke všem, i když máte pocit, že přátelství s určitou osobou by vám zajistilo oblíbenost. To nejhorší je stát se patolízalem, o kterém se ví, že dolézá jen za lidmi, díky kterým bude vypadat oblíbeněji. Raději se snažte být přátelští ke každému, koho potkáte - později se vám to vyplatí.
  • Kdykoli někoho potkáte, pozdravte ho a usmějte se nebo zamávejte. Nemusíte někoho dobře znát, abyste na něho mohli být milí.

  • Není hezké chovat se k někomu zle a dělat mu naschvály. Ve filmu je to možná dobré, ale když se tak budete chovat, ostatní s vámi nebudou chtít nic mít.
  • Chovejte se k lidem mile. Buďte milí a dělejte pro ně laskavosti jen tak, ne protože si myslíte, že vás díky tomu budou zvát na večírky.
Snažte se spřátelit s různými lidmi. Pokud chcete být na střední škole opravdu oblíbení, budete se muset kamarádit nejen s těmi oblíbenými lidmi, ale také se všemi ostatními. Pokud se bavíte jen s pěti lidmi a tečka, na vysoké škole budete mít problémy, když budete v budově přeplněné lidmi a vy nebudete znát nikoho.
  • Pracujte na tom, abyste se spřátelili se všemi, i s tím vesnickým balíkem, co sedí za vámi. Nemusíte být nejlepší přátelé, ale měli byste hledat lidi, kteří vás zajímají a od kterých se můžete něco přiučit.
Be Popular in Middle School Step 15 Version 2.jpg
Naučte se klábosit. Takové obyčejné klábosení může být někdy dost těžké. Když se to ale naučíte, budete se moci bavit s každým a každý se s vámi bude cítit dobře ještě dříve, než se budete bavit o něčem důležitějším. Jednoduše k někomu přistupte, pozdravte a začněte se bavit o tom, jak se dnes máte. Ptejte se na malé otázky, mohou vést k velkým odpovědím. Zde je několik věcí, kterými můžete začít nezávazný rozhovor:
  • "Viděl jsi Planetu opic? To byla pecka, co jsi na to říkal?"
  • "Ten test byl šíleně těžký, že? Celý víkend jsem se učil a stejně jsem neměl ani polovinu otázek. Co ty, dělal jsi o víkendu něco zábavnějšího?"
  • "Jak vám dopadl ten sobotní zápas? Promiň že jsem to nestihl."
  • Ptejte se na otázky, na které nelze odpovědět pouze "ano" nebo "ne", abyste dali lidem šanci se vyjádřit detailněji.
Rozesmějte lidi. Když budete schopni lidi rozesmát, jistě budete oblíbenější. Pokud vám nevadí stát se třídním klaunem, jděte do toho. Pokud byste raději lidi oslovili svými znalostmi, také je to skvělý nápad. A pokud umíte lidi rozesmát tak, že padají ze židle, také to zkuste! Nesnažte se u lidí vynutit humor, ale pracujte na svých přednostech co se týče vtipů.
  • Všímejte si, kdy se lidi smějí nejvíce. Zapamatujte si tyto situace a snažte se jimi rozesmát další a další lidi.
Naučte se zasmát se sám sobě. Umět si udělat legraci sám ze sebe je důležitou součástí oblíbenosti a ukážete tím, že jste zábavný a společenský člověk. Lidé si myslí, že si oblíbené děti myslí, že mohou dělat cokoli a že jsou dokonalí. Bude tedy skvělé, když lidé uvidí, že se neberete příliš vážně. Nemusíte se ponižovat ani nemít sebevědomí abyste se dokázali zasmát sami sobě, ale měli byste umět vtipkovat o svých slabostech a starostech a ukázat lidem, že máte sami sebe rádi.
  • Nikdo není dokonalý. Když lidé uvidí, že si ze sebe umíte udělat legraci během běžného rozhovoru, ocení vás ještě více.
  • Pokud se neumíte zasmát sami sobě a jste tak citliví, že si berete osobně i vtipy ostatních, lidé si budou myslet, že s vámi není žádná legrace.
  • Nemusíte trávit čas jen s lidmi stejného pohlaví. Snažte se najít i přátele i mezi opačným pohlavím.
  • Nevěnujte pozornost lidem, kteří říkají škaredé věci - nestojí vám za váš čas. A nejen to, když je budete ignorovat, naštvete je nejvíce.
  • Zjistěte, jaký máte typ postavy a obličeje, budete si potom moci snadněji vybrat oblečení a účes.
  • Nechovejte se drze ani nafoukaně.
  • Okoukněte si, co je ve vaší škole v módě a zkuste si to taky. Vymyslete si vlastní kreativní styl, experimentujte a udávejte trendy! Nikdo nemá rád lidi, kteří jen kopírují ostatní.
  • Buďte jedineční a spontánní a získáte si pozornost ostatních. Nedělejte ale tu chybu, že budete lítat po škole a žvanit o jednorožcích, koláči a jiných divnostech. Ne každý se může stát tímto druhem člověka. Pokud to ale máte v krvi, zkuste to!
  • Když budete hezky kreslit (hlavně manga komiksy), lidé si vás všimnou.
  • Nemusíte se stát členy populární party. Jen proto, že je dívka roztleskávačka nemusí být také oblíbená. Existují oblíbení lidé například i mezi outsidery.
  • Nepodléhejte tlaku okolí, hlavně pokud jde o drogy a alkohol. Když vás někdo nutí do věcí, které byste neměli dělat, není to váš kamarád.
  • Nezbavujte se starých přátel, když se stanete oblíbenými. Vaši staří přátelé s vámi zůstanou navždy, takže byste je neměli přehlížet, ani když se s vámi nyní chtějí bavit oblíbenější lidé.
    • Pokud vás někdo šikanuje a nechce s tím přestat, řekněte to rodičům, učiteli nebo výchovnému poradci ve škole. Nikdo nemá právo pomlouvat, šikanovat nebo ubližovat jinému.
  • Nedovolte, aby vám popularita řídila život. Jste vždy jen tím, kým jste a to se nedá změnit. Buďte šťastní teď a tady a nebuďte posedlí tím, kým byste chtěli být.
  • Nikdy nikoho neponižujte a snažte se, aby se všichni cítili dobře. Drby se šíří rychle a když budete na lidi nepříjemní, všichni se to dozví a nikdo se s vámi nebude chtít bavit.

Jak se připravit do školy

3. ledna 2015 v 17:45 | CutieGirl
Takže. Buďme upřímní, kdo z nás ráno vyskočí z postele a s radostí vyběhne z domu a celou cestu si k tomu zpívá: "Už je zase školááá, už je zase školááá." Nikdo. Ale když chceme nějak zvládnout školní rána, to je un nás naprosto normální. Já vám přináším pár tipů jak to zvádnout. Ne tipů, ale malý návodkdy co dělat.

Takže je už zase škola. Vstáváš a mračíš se u toho, možná jsi i naštvaná. Když musíš ráno vstávat do školy, jdi dřív spát a všechno si předem připrav. Nikdy nedělej ůkoly v jedenáct večer, jdi spát tak abys spala 8-10 hodin, to je zdravé. Ráno vstávej dřív. Alespoň 2 hodiny před tím, než začíná škola.

Tak tedy vstáváš. Vždycky pomáhá se malinko připravit, protáhnout se, zacvičit si, promnout si oči, ale zbytečně nelžet v posteli. Vždycky vstávej stejně. Dej si do mobilu buzení, abys nezaspala, nebo řekni někomu z rodiny. Nebo třeba kamarádce, která vstává ráno brzo, aby ti zavolala...

Potom, co vstaneš si dopřej rychlou, ale osvěžující sprchu. Budeš tak míň unavená a probereš se! Neměla by trvat víc jak 10 minut (i to je opravdu dost, mě to trvá třeba jenom 2-4 minut).
Obleč se. Není nic horšího, než pocit, že nemáš žádné oblečení, proto si ho připravuj, vždycky večer. Pokud nosíš školní uniformu, máš to vyřešené. Všechno by ti to ale mělo trvat 15-20 minut!!!

Až se oblečeš, dej si snídani. Většinou cereálie...Až jí sníš, vem si tašku a podívej se, jesli máš všechno. Pokud ano, můžeš vyrazit do školy!!!
 


Pusa na dobrou noc 3. kapitola

3. ledna 2015 v 15:10 | CutieGirl |  Píšu
Už to jsou čtyři dny co jsem se sem dostal, a stále jsem se neprobudil, nebo to snad není sen? Pokud není, tak mě musí doma hledat. Třeba celé město mě hledá, ale já to nevím.
"Můžeš vstát?" Zeptala se mě Kana, po mém pokusu dosáhnout za její půlku postele pro mé oblečení. "O co se to snažíš?"
"O nic, jen o to oblečení." Odpověděl jsem jí.
"Tak hele, já ti pomáhám, mohl jsi taky být tam.." Ukázala směrem k místu kde mě našla.
"Ale já bych si přál jenom to oblečení." Kana mi podala oblečení.
"Myslíš, že tě tak rodiče pojmenovali, protože si to o tobě mysleli?"
"Ne! A proč se tlačíš do mých rodičů, když ani nevíš jestli je mám."
"Jinak bys tak nevyváděla."
"Jsi fakt jenom blbej čokl."
"Teď nevim jestli mám brečet nebo se smát."
"Teď máš spát, je docela brzo."
"Hmm, jestli považuješ tohle za brzo, tak teda promiň." Vzal jsem si oblečení a oblékl se. Viděl jsem, že je Kana ještě vzhůru. "A proč mě tu vlastně držíš?"
"Počkej si."
"Ale já chci domů. Mě to tady nebaví, je divný že jsem se sem dostal jenom tak..."
Kana už nic neříkala.
***
"Pojď, Aki." Kana mě táhla městem, a zastavila se u jednoho z těch domů. "Tady bydlí moje sestra, pro jednou jsi můj manžel, víš, je zakázané mít někoho doma, když jsi ho jenom tak našel venku, ale já k tomu mám důvody."
"Takže manžel, jo?"
"Jo." ..."Chceš snad být kamarád, přítel, snoubenec?"
"Dobře, jsem tvůj manžel." Kana se ušklíbla.
Otevřeli se dveře. "Onee-chan!" Rozkřičela se Kana a objala ji.
"Nech toho, jsi pořád stejná." Odvětila holka. Měla černé vlasy, ze kterých udělala zatočený culík. Ve vlasech mě květiny a na sobě šaty. Tak proto se Kana oblíkla úplně stejně, zatímco já jsem ve svých novýc hadrech postával přede dveřmi.
"Aki, tohle je Kao




































Dodatečný článek - Pusa na dobrou noc

28. prosince 2014 v 20:20 | CutieGirl |  Názory
Jelikož jsem k tomuto tématu týdne napsala povídku, rozhodla jsem se ho rozvést i v normálu...Takže začněme třeba tím, že nemám čas. Píšu 3 díl téhle povídky, mám to zrovna všude těžké...K tématu:

Pusu na dobrou noc já teda doma nedostávám! A ti co jo, to jsou vyvolení. Ti, co mají normální rodiče. Jasně. Řeknete si, že jsem rozmazlená puberťačka, která neví co chce, ale já fakt děsně závidím jiným rodinám, dětem, které mají skvělé rodiče. Představa skvělého rodiče:
  • Když jejich děti mají vstávat, tak jim to neřkají, děti mají svoje mobily! Pokud mobil zazvoní je to jejich věc, a jestli nevstanou do určité doby, mají máma s tátou právo jít za nimi a vytáhnout je z postele. Rodiče nechávají děti zásadně připravit se do školy samotné, pořád jim neříkají "Jdi se umýt" "Jdi se najíst". Děti ví co chtějí, a to dělají, a když nechtějí poslouchat tak neposlouchají.
  • Dětem naslouchají.
  • Dětem dělají jídlo 5x denně, vybírají jim oblečení, kupují jim pamlsky.
  • Nebyjí je do 18 nácti.
Já jsem se za tím snažila jít a výsledek - pozitivní. Z jedináčka je člověk se dvěma vlastními sourozenci. Skuste to taky :)

Pusa na dobrou noc 2. Kapitola

23. prosince 2014 v 14:43 | CutieGirl |  Píšu
Přicházeli jsme k domu a Kana otevřela dřevěné dveře do svého luxusního sýdla. "Posluž si." Ukázala na bílo - zlatou postel s nebesy. Pochopil jsem to jinak: "No dělej. Buď rád že jsem si tě vzala, jinak bys tam musel být s nimi..."
"S kým?"
"To je jedno." Odpověděla celá červená a pohodila svými krásnými vlasy. "Tak si posluž, Akio." Řekla stydlivě.
Posadil jsem se na postel. Ona se postavila před zrcadlo.
"A kde vlastně jsem? Je docela divnej zážitek..." Povídal jsem jí o svých pocitek.
"Jsi u mě doma" odpověděla.
"Aha, zásadní informace"
"Jestli máš problém s mojí postelí, můžeš spát venku!" Nadhodila.
Podívala se na mě.
"Vypadáš děsně, musíme ti zítra koupit nějaký normální oblečení, v tomhle nemůžeš mezi lidi." Zapomněl jsem jak byla na začátku roztomilá. Ach ty tsunderky, pomyslel jsem si...
Podíval jsem se na "svoje" šedéšaty s tísíc a jednou spodničkou. "To bych uvítal"
"Zítra půjdu do města, vezmu tě pod podmínkou, že najdu něco slušnějšího." Řekla. "Teď už ale spi."
***
Probudil jsem se hodně brzy ráno, ale ona už byla dávno vzhůru. Stála u dveří a něco říkala, sama pro sebe. Nechápal jsem, proč jsem se neprobudil doma, vždycky se to tak stávalo, teď ne. Pomalu jsem si začínal zvykat, na ní, na Kanu. Bývala roztomilá, tichá, sladká, ale uměla být docela zlá. "Už ses probudil? Našla jsem něco, co by sis mohl obléct!"Zvolala a ukázala na dlouhé, tmavě zelené šaty.
"To nemáš něco jinýho než šaty?"
"Ne."
"Proč."
"Jestli, máš dotaz, tak..." Odmlčela se a podívala se na mě skrz vlasy, které jí neustále padali do nádherných očí.
"V tomhle tam nepůjdu."
"Achjoo, chápeš, že tě tu nemůžu, nechad, způsobil by si až moc škody, takže si to buď vezmeš, nebo ti nabídnu něco vhodnějšího." Usmála se poprvé.
"Tak já si vezmu moje oblečení." Zacouval jsem a začal hledat moje oblečení. "Kde to je?"
"Schovala jsem ho pro případ, že bys ho začal hledat." Řekla a dívala se na mě, jak ho vášnivé hledám.
"A proč? Proboha proč tu jsem?"
"Je to v pořádku, je to jen ga-" Něco si zase šeptala pak se na mě podívala. "Jdeme."
Táhla mě znovu do města, tentokrát tam bylo lidí o něco méně, ale přeci jenom docela hodně. Zatáhla mě do jednoho z obchodů, který se ničím nepodobal obchodům u nás ve městě. Byli tam samé šaty, dost dlouhé, v tmavých barvácg, byli tam slavnostní obleky. Došli jsme na místo kde měli normální věci.
"Proč tu jsou samý divný hadry, když to tu ujde?"
"První dojem." Odsekla Kana. "Já nakupuju vždycky tady, tamtím se nijak nezabývám." Mávla rukou.
"Aha, chápu." Vybrala mi nějaké oblečení a šli jsme zase zpátky. Oblékl jsem si ho. Kývla hlavou. "Ujde. Teď by mi mohl vyprat olečení." Hodila po mě svoje šaty. "Ať je oc nejdřív vyprané." Odsekla. Takhle na první pohled nevypadala. Sedla si na postel a rozhlédla se po nečekaně útulném interiéru. "Tak běž už, Akio, proč ti musím všechno vysvětlovat?"
Tak jsem šel, nic jiného jsem na práci neměl...

Pusa na dobrou noc

23. prosince 2014 v 11:57 | CutieGirl
Tak teda blogu.cz vy mi dáváte zabrat. Snažím se psát na všechna témata týdne, ale ono to není tak jednoduché, ale říkám si proč se jenom tak nerozepsat. Upozorňuji vás, že je tato povídka NAPROSTO retardovaná, takže prosím nekritizujte její obsah,když já se prostě psát teprve učím.

"Dobrou mami" řekl jsem.
"Dobrou, Alexi" řekla máma a dala mi pusu na čelo. Tu pusu, kterou jsem od ní vždycky očekával, tu pusu, bez které jsem nemohl usnout, a když už jsem konečně usnul, zdali se mi zlé sny.
Máma pomalu zavírala dveře a já jsem se připravoval na útěk do svého světa. Pořád jsem se v mé malé, bílé, posteli vrtěl. Mámin přítel by pro nás pořídil modré z nebe, ale já ho nesnášel. Vždycky mi nadával, když jsem přišel domů a posílal mě brzo spát, a když doma ještě nebyla máma, měl jsem právě tyhle zlé noci. Tak jsem pomalu zavíral oči až jsem usnul...
Oběvil jsem se na krásné, zelené louce, jenomže byla tma a mě byla docela zima. Nikde nikdo nebyl. Tak jsem se zabalil do své tenké modré mikiny a kleknul si na zem.
"Může mi někdo říct kde se právě nacházím?" Pronesl jsem.
"Šššššš" Zašuměla louka.
Doplazil jsem se na "konec" louky, to byla asi tak půlka, tahle louka byla opravdu dost velká na to abych se tu ztratil a třeba se nikdy nevrátil....domůů....To slovo jsem slyšel v hlavě jakoby bylo posvátné. No tedy - tohle jsem nečekal. Rychle jsem běžel, několikrát jsem spadl, ale hned jsem se zvedl, protože se mi nechtělo nikde čekat. Tyhle sny byli tak reálné až jsem tomu skoro nevěřil a to jsem měl. Běžel jsem. Najednou jsem před sebou uviděl les, zelený les, nejzelenější les, který jsem kdy viděl. Vběhl jsem do něj. Všude bylo hodně mechu, lehl jsem si a nejspíš usnul...

***
Slyšel jsem tenký, slabý hlásek. "Akiooo"
"Akio, prosím vstávej" hlas se vytratil, já otevřel oči a co jsem neviděl.
Přede mnou stála krásná, roztomilá blonďatá dívka. Měla vlasy tak dlouhé, asi po pás. Měla krásné modré oči, takové, které jsem ještě nikdy nikde na nikom neviděl, takové kopretinové. Pleť měla hladkou, bledou ale nádhernou. Na sobě měla velmi krátké bílé šaty, nestačilo mnoho a mohli ji odhalovat. Dívala se na mě, nadkláněla se nade mnou. Osáhaval jsem všechno kolem sebe. Čekal jsem, že se objevím někde jinde, ale byl jsem na tom samém místě a nade mnou se sklábněla neznámá holka. Zatřásla se mnou: "Akiooo!" Zakřičela teď už hlasitěji. "Vstávej." To zašeptala, jakoby mě chtěla zachránit před někým, kdo se tady poblíž schovával a chtěl ji zabít, ale proč chtěla abych vstal? Proč mi říkala...Akio?
"Akio, vstávej" zatřásla se mnou znovu a zadívala se mi do očí. Sesypala se na zem a naklonila se, jakoby mě chtěla políbit, jenomže to neudělala.
"Akio" řekla ješta jednou.
"A-ale, j-j-já..." Nenechala mě to doříct...
"Já vím, teď už ale pojď."
Zatáhla mě za rukáv, celkem silná, nejspíš byla. Celou dobu jsem se jí ptal kam vlastně jdeme, ale ona mi neodpovídala. Vdla mě až k dřevěnému domu. Opravdu dřvěnému! Vešli jsme dovnitř. Byla tam spousta věcí, které jsem ještě nidky nikde neviděl, ale nějaké ano. Bylo to docela zvláštní. Posadila mě na zem a začala hrabat v nějaké ze zásuvek. "Tady to je!" Vykřikla a dívala se na nějaké šedé šaty, šaty byli pro holky, samozřejmě. "Tohle si obleč." Promluvila nakonec. Chytil jsem kus oděvu a zeptal se jí: "Proč tohle?"
"Protože tohle."
"Aha."
Natáhl jsem to na sebe. Dívka se ani nezasmála, jen se na mě chladně podívala.
"A jak se vlastně jmenuješ?"
"Jméno není důležité, pojď!"
Vyšli jsme z domu, celou cestu jsme mlčeli.
"Jsem Kana." Odpověděla nakonec a rozeběhla se. "Tohle celý, je moje." Roztočila se. Všiml jsem si jak se zatvářila a nejspíš si připadala trochu trapně. Svěsila ramena, vzala mě za ruku a táhla mě až na konec lesa, do města. Všude bylo spoustu lidí, ale ne takových, jakobych si myslel. Děti byli roztomilé, většinou blond, nebo černovlasé, dívky vypadali nádherně, a ... ostatní teda nic moc.
Kana mě ale nezatáhla do žádného ze zdejších obchodů, ona mě táhla úzkými uličkami. Zastavila se až před opuštěným, starým domem. Majitel domu byl nejspíš...protože jí otevřel hned jak vkročila k jeho domu.
"Dobrý den, slečno Ariann." Pozdravila žena, asi tak čtyřicetiletá, ale měla vrásky po celém obličeji.
"Dobrý den, slečno Su, dneska bych potřebovala nějaké..."
"Tyhle?"
"To je ono." Potvrdila Kana, ale já jsem to moc nevnímal. Pak mě zase táhla celoud dobu zpátky...

Řekněte, jestli mám pokračovat, nebo ne.


RECENZE: Nikolina cesta

22. prosince 2014 v 21:35 | CutieGirl |  Čtu
Název: Nikolina cesta
Autor: Michaela Fišarová
Série: /
Díl v sérii: /
Nakladatelství: Albatros||2012
Počet stran: 187
Počet kapitol: 13
Nikola to doma nemá jednoduché. Táta je po smrti a s máminým přítelem Zdeňkem zrovna nevycházejí. Ještě že má mladšího brášku Martina, který ji má rád a se kterým si báječně rozumí. A taky paní Stoklasovou, která Martínka občas pohlídá, aby mohla Nikola do školy, kam už takhle moc nechodí. Jednou ale paní Stoklasová dostane infarkt. Martínek je zrovna u ní, zavolá jí záchranku a zachrání jí život. Paní Stoklasová mu za to chce splnit jedno přání - a Martínek si přeje, aby mohla Nikola jet na lyžák...

Podle anotace to nevypadá, že by to měl být nějaký smutný, drsný příběh, ale když začnete knihu číst, tak máte v některých chvílích chuť ji odhodit kvůli až moc věrným informacím, kvůli až moc týraným dětem.
Vypráví to o dnešní kruté společnosti a lidech. Touto knížkou jsem si uvědomila, že na světě je mnohem víc lidí, kteří se trápí mnohem víc, než jsem já a moje třeba špatná známka.
Tahle knížka mi připadala chvílema hrozně smutná a chvílema strašně pěkná. Ale líbila se mi, už tím způsobem, jakým popisovala život některých dětí, které třeba nemají takové štěstí jako jiní...Taky tam byla hodně znát sourozenecká láska a hlavně, bylo to reálné. Některé knížky takové nejsou, a tak si vážím, že tato ano.
Obálka se mi k tomu také hodila, jinak bych knize nevytkla nic.
"Niki!" vytrhne mě z mého sn%

Deník třídního otloukánka, aneb jak jsem zvítězil nad šikanou

22. prosince 2014 v 21:28 | CutieGirl |  Čtu
Tuhle knížku jsem dostala od mamky, spolu s dalšími třemi k svátku, a strašně mě to potěšilo. Tahle knížka byla ze všech nejmenší, nejtenčí a měla největší písmena, tak jsem si řekla že mi bude trvat maximálně den než ji přečtu.
Knížka je dělaná spíše pro děti mladšího školního věku, ale myslím že poučit se z ní můžou i dospělí. Když jsem se začetla říkala jsem si, že to asi bude něco jako pohádka s dobrým koncem, nebo kluk kterýho někdo šikanuje, řekne to mamince a tak...ale po pár stránkách mě to velice zaujalo.

Knížka je psaná stylem "deníku". Vždy po jednom zápisu, následuje ukázka. Ale o čem to vlastně je?

Jedenáctiletý kluk jménem Eric, je normální šesťák. Vlastně byl. Když vešel první den do třídy, bylo všechno v pohodě, dokud něuviděl svého (bývalého) nejlepšího kamaráda. On se změnil a spolu s dalšími dvoumi kluky si na něm "zasedli" a ubližují mu, a zesměšňují ho. Pomalu Eric přichází na to, že se jedná o Knihu, která učí děti, jak ho, nebo i někoho jiného - mají ubližovat. A právě deník Erica a ta Kniha jsou smíchány do jednoho, a vzniká tak kniha :D.

Vlastně jde o návod jak se proslavit, a jak být NĚKDO. V podstatě jak získat úctu. Ale špatnou. Jak někomu ubližovat, zesměšnit jednoho člena třídy, a začít mu říkat Pošuku. Musím říct, že návod vám bude v praktickém životě k ničemu, protože Být Oblíbený (díky Anito a N/Mikito, vy ségry moje zlatý, za pomoc při téhle recenzi :() ...) jak už všichni víme je o tom aby nás měli VŠICHNI rádi a onen pošuk by nejspíš nebyl vyjímkou.

Knížka se mi líbila, protože popisuje život, kluka který se s tím umí vypořádat a má fantazii. No přiznejme si to na rovinu - koho znás by napadlo že...No co to už je teď jedno...
Prostě je to hezká knížka pro děti okolo 10 ti let, ty se s tím můžou potýkat.
Navíc je hezky upravená graficky - obálka.

Doporučuji si to přečíst, můžete se snáz vcítit do druhých, děcka.
Vaše Mikí, Aní a Yuiíiíií

Jak být oblíbená

30. listopadu 2014 v 18:54 | CutieGirl
Co mají oblíbení lidé společného? Nosí stejné oblečení? Mají stejné vlasy? Říkají stejné věci? Samozřejmě, že ne. Oblíbení lidé po celém světě si užívají své postavení ve škole, v práci a všude, kam zavítají. Neexistuje žádná kouzelná vlastnost, díky které byste byli rázem oblíbení, ale když budete pracovat na své image, chodit mezi lidi a zapojovat se do rozhovorů, budete mít větší šanci, že se na vás budou všichni usmívat. Pokud chcete být oblíbení, přečtěte si tento článek.

Buď sebevědomá. Nikdo není dokonalý, takže nemusíte být dokonalí, abyste byli oblíbení. I když nebudete ani zdaleka ideální, prvním krokem k popularitě je sebevědomí.
  • Neschovávejte se v koutě - vyjděte ven a užívejte si přítomnou chvíli. Když budete veškerý čas trávit tím, že se budete zabývat tím, co si o vás ostatní myslí, nebo jak vypadáte, nikam se nedostanete. Mějte rádi sami sebe a buďte spokojení s tím, co děláte. Když se budete mít rádi, budou vás mít rádi i ostatní.
  • Ve škole se hlaste a všechny úkoly dělejte včas. Lidé vás díky tomu lépe poznají. Nikdy se nebojte promluvit.
  • Pokud vám to nejde, předstírejte to. Nemusíte se cítit sebejistě, ale zkuste se alespoň chovat sebejistě. Po nějaké době vám to půjde samo.
  • Sebevědomí je spojeno s řečí těla. Choďte s hlavou vzpřímenou a s rukama u boků. Nepřekřižujte si paže před tělem a nehrbte se.
  • Zapracujte na svém sebevědomí tak, že se budete věnovat věcem, které vás baví a jsou vám. Když si najdete něco, co vás opravdu zajímá a budete se tomu věnovat, budete ze sebe mít mnohem lepší pocit.
Choďte mezi lidi. Většinou to znamená dělat i věci, které vám nejsou tak úplně příjemné. Pokud nejste oblíbení, je to pravděpodobně proto, že nechcete dělat to, co oblíbení lidé většinou dělávají.
  • Bavte se s lidmi, vtipkujte, flirtujte a komunikujte s ostatními. Uvědomte si, že oblíbení lidé jsou oblíbení jen proto, že vědí, jak získat pozornost ostatních lidí.
  • Pamatujte: pokud to zatím nefunguje, nečekejte na to, až k vám někdo přijde a dá se s vámi do řeči. Raději se sami začněte bavit s někým, koho ještě neznáte.
  • Možná jste stydliví, tiší a introvertní, ale pokud chcete být oblíbení, budete muset změnit způsob, jakým komunikujete s lidmi.
  • Ze začátku budete mít možná pocit, že si na něco hrajete. Uvědomte si, že být sám sebou znamená vědět, co od života chcete.
Najděte si svůj styl. Pokud chcete, aby si vás lidé všímali, nemusíte si barvit vlasy narůžovo, ani si nechávat potetovat obličej. Měli byste si najít svůj vlastní styl a ukázat lidem, že umíte být sami sebou.
  • Když se budete schovávat v šedých teplácích, nikdo si vás nevšimne. Najděte si tedy vzhled, který se vám bude líbit. Nezáleží na tom, jaký styl to bude. Důležité je, abyste se v něm cítili dobře.
  • Nemusíte si kupovat drahé módní oblečení, které nosí všichni ostatní. Když budete nosit to, co nosí všichni ostatní lidé, ale nebudete se v tom cítit dobře, bude to na vás vidět.
  • Noste své oblečení sebejistě. Nekontrolujte se stále v zrcadle a neptejte se ostatních lidí, jak vypadáte, jinak si bude každý myslet, že o sobě pochybujete.
  • Je skvělé věnovat pozornost svému vzhledu, ale když to budete přehánět, nebudete nikdy oblíbení. Pokud vás tedy nezajímá make-up, nepoužívejte ho. Pokud neradi nosíte naškrobené košile, nedělejte to jen proto, že to dělají ostatní.
  • Pokud chcete mít hezké oblečení, ale nemáte dost peněz, choďte nakupovat do obchodů, které mají dobré ceny a využívejte slev.
Nechovejte se, jako kdyby vám bylo všechno jedno. Když budete působit, jako kdybyste byli příliš cool pro všechno, lidé si vás sice všimnou, ale oblíbení nebudete. Neměli byste sice být šprt, ale měli byste se ve škole zapojovat a snažit se získat si pozitivní pozornost.
  • Součástí sebejistoty a zdravého přístupu k životu je úsměv. Nemusíte se usmívat jako maniak, ale měli byste se usmívat na lidi, kteří vás zdraví a měli byste se snažit působit uvolněněji. Lidé potom budou mít větší chuť vás poznat.
  • Pokud chodíte na střední školu, pravděpodobně se jednou dostanete do bodu, kdy si všichni okolo vás budou myslet, že nejlepší přístup je znuděnost a lhostejnost. Když ale půjdete proti proudu, získáte si větší obdiv.
Buďte zaujatí, ne zajímaví. Nesnažte se působit extra zajímavě, abyste si získali pozornost lidí. Raději se zajímejte o ně. Ptejte se jich, jak se mají, jak se má jejich rodina, poslouchejte, co vám budou vyprávět a jednoduše projevte zájem. Vyprávějte jim o podobných věcech, které se vám staly a pomáhejte jim řešit jejich nesnáze.
  • Přestaňte myslet na sebe a na to, jakým způsobem můžete udělat dojem na ostatní. To nejdůležitější, co budete potřebovat, je empatie. Bez ní se nebudete schopni vcítit do ostatních lidí.
  • Přestaňte mít obavy z toho, jak vypadáte, jak zníte, jací jste ve srovnání s ostatními a začněte se zabývat tím, jak se mají ostatní lidé.
Buďte přátelští. Oblíbení lidé se dokážou bavit téměř s každým - nejen se svými kamarády, ale také s učiteli, s nadřízenými, s prodavači, školníky, rodiči, dětmi a vlastně s každým, kdo je alespoň trochu milý. Dokážou si na chvíli popovídat s úplně každým. Není důvod, abyste to také nezvládli. Chovat se přátelsky nic nestojí a na vaši popularitu to bude mít velký vliv.
  • Chovejte se uvolněně. Povídejte si s lidmi o nezávazných tématech. Nemluvte o ničem kontroverzním, jako je politika nebo víra. Když vyjádříte své názory na kontroverzní témata, budete se muset smířit s tím, že u lidí, kteří mají jiný názor, nebudete nikdy oblíbení. Proto byste se měli bavit o lehkých tématech.
Nestrkejte nos tam, kam nemáte. Existuje rozdíl mezi přátelským chováním a slíděním. Respektujte soukromí ostatních lidí. Naučte se vnímat jejich řeč těla, abyste včas poznali, když jim bude rozhovor s vámi nepříjemný. Pokud se někdo naklání pryč od vás, stále se dívá na telefon, nebo se při vašem příchodu potichu baví s někým jiným, pravděpodobně nejde o nejlepší chvílí k rozhovoru.
  • Nezvěte sami sebe nikam, nesledujte ostatní lidi, nevychloubejte se a nepřerušujte ničí rozhovory. Jednoduše nebuďte otravní.
Pomáhejte lidem. Oblíbení lidé nejen všechny znají - mají také se všemi dobré vztahy. To proto, že jim nevadí lidem pomáhat a nedělají to zbytečně okázale. Prokazují lidem malé laskavosti tak, že se mezi nimi tvoří důvěra (kromě toho, že často dělají i velké věci, například dobrovolnickou práci). Když někdo potřebuje tužku, tito lidé ji vždy mají po ruce. Když se sousedovi otevře ve větru branka, zavřou mu ji. Vždy podrží dveře tomu, kdo jde za nimi. Hlavně ale naslouchají všem lidem a vždy jsou připraveni nabídnout pomoc.
  • Když budete schopni se vcítit do lidí, budete chtít, aby se měli dobře. Pokud není možné jim jinak pomoci, dávejte jim alespoň najevo, že jim přejete jen to nejlepší.
Buďte sami sebou. Zní vám to asi povědomě, ale lidé, kteří jsou skutečně oblíbení, se nestarají o to, aby "zapadli", protože mají rádi sami sebe. Možná si myslíte, že pokud chcete být oblíbení, budete muset být přitažliví nebo talentovaní, ale přestože jsou tyto vlastnosti dobré, existují také oblíbení lidé, kteří jsou jinak naprosto průměrní a existují přitažliví a talentovaní lidé, které nemá nikdo rád.
  • Pokud chcete být oblíbení, budete potřebovat jedinou věc: schopnost jednat s lidmi. Zbytek si můžete upravit podle sebe, bez ohledu na to, co si myslí ostatní.
  • Měli byste znát sami sebe tak dobře, abyste byli schopni se sami sobě zasmát. Dávejte najevo, že jste si vědomi svých slabin a neberete se příliš vážně.
Nepřehánějte to. Je překvapivé, že mnoho "oblíbených" lidí se vůbec nesnaží být oblíbení. Jednoduše se chovají tak, jak je to pro ně přirozené. Když se budete zoufale snažit vynutit si přízeň, bude to na vás vidět a lidé si budou myslet, že jste přinejmenším pozér. Nejlepší je hledat si přátele mezi lidmi, kteří mají stejné zájmy a se kterými se cítíte dobře. Až si potom zvyknete na společnost ostatních lidí, můžete si hledat i jiné přátele, se kterými toho nebudete mít tolik společného.

Přidejte se k nějakému týmu. Nemusíte hrát fotbal jako Maradona, abyste se mohli přidat do školního týmu. Když budete hrát v nějakém sportovním týmu, zacvičíte si a budete ze sebe mít lepší pocit, ale také získáte spoustu nových přátel. Pokud vás sporty baví, měli byste to zkusit a najít si nějaký tým ve škole, nebo v okolí.
  • Když začnete hrát v nějakém týmu, budete více mezi lidmi a naučíte se vycházet s lidmi, se kterými byste se jinak nikdy nesetkali.
  • Také se zlepší váš společenský život. Budete se moci vídat se spoluhráči i po tréninku a plánovat si společně zajímavé akce.
  • Když se přidáte k nějakému týmu, dostanete se mezi lidi a dáte lidem příležitost vás lépe poznat.
Najděte si nějaký klub. Stát se členem nějakého klubu je také skvělým způsobem, jak si rozšířit obzory a poznat nové lidi. Ve fotbalovém týmu nepotkáte ty samé lidi, jako v redakci školních novin, takže je více než skvělé věnovat se více věcem najednou. Najděte si něco, co vás baví, nebo zajímá a snažte se získat v klubu postupem času vůdčí roli, abyste si zvykli na to, že se budete seznamovat s novými lidmi a ostatní lidé budou záviset na vašich rozhodnutích.
  • Nemusíte mít pocit, že školní kluby jsou pro neoblíbené! Věnujte se tomu, co vás baví a poznávejte nové lidi a brzy budete oblíbenější.
Zapojte se i ve škole. Nemusíte být šprt ani zvedat ruku na každou otázku v hodině. Chovejte se přátelsky ke spolužákům, odpovídejte na otázky učitelů a dávejte najevo, že vám na vašem vzdělání záleží, ale zároveň vás zajímá i to, co se děje okolo vás.
  • Když budete ve škole aktivnější, více lidí vás bude znát jménem a když o vás někdo bude mluvit, budou vědět, o koho se jedná.
Mějte různé zájmy. Nemusíte pouze hrát fotbal nebo pouze psát romány. Mějte spoustu různých zájmu, abyste se mohli stále věnovat více věcem. Neměli byste být tak vytížení, abyste neměli žádný čas sami na sebe, ale když se zapojíte do různých aktivit, poznáte více lidí z různých sfér života.

Zapojte se do komunity. Když se zapojíte ve své komunitě, pomůžete tím lidem, kteří to potřebují a také se seznámíte s mnoha lidmi různého věku, zázemí a postavení. Čím více lidí budete znát, tím lépe vám seznamování půjde a tím více lidí vás bude mít rádo.
Různé tipy
  • Pokud nemůžete říct nic hezkého, neříkejte nic. Takové rady vám jistě dávala vaše babička, ale stále platí. I když okolo vás lidé někoho pomlouvají, nepřidávejte se k nim. Když vás někdo bude tlačit k tomu, abyste se vyjádřili, řekněte něco neutrálního, abyste nikoho neurazili.
  • Chovejte se přátelsky k těm, které znáte. Usmívejte se, zdravte a ptejte se, jak se mají. Bez ohledu na to, kam zrovna jdete, se naučte povídat si s cizími lidmi a se známými, i když vás to na chvíli zdrží.
  • Snažte se vypadat příjemně. Příjemné lidi má každý rád. Lidé, kteří stále vypadají nešťastně, nejsou oblíbení. Dejte lidem šanci vás poznat!
  • Nikdy se nechovejte jako někdo jiný. Buďte sami sebou!
  • Začněte hrát nějaký sport. Lidé, kteří jsou oblíbení, většinou dělají sporty. Roztleskávačky, gymnastky, tanečnice a fotbalisté patří mezi ty nejoblíbenější. Pokud vás tyto sporty nezajímají, zkuste například hokej, lakros, plavání, basketbal, nebo volejbal. Všechny sportovní týmy mají oblíbené lidi. A lidé s vysportovanými těly jsou většinou nejoblíbenější.
  • Uvědomte si, že oblíbenost vás nedefinuje, ale poskytuje lidem náhled na to, kdo jste. Není tedy nutné si myslet, že se musíte kompletně změnit.
  • V některých kruzích budete oblíbení jen pokud budete zlí k "neoblíbeným". Platí to hlavně pro střední školu. Pokud jste v takové společnosti, dobře si rozmyslete, co opravdu chcete, protože když se budete snažit být oblíbení, mohli byste přijít o své dobré kamarády.
  • Mějte stále zapnutý telefon. Lidé vás budou chtít zvát na akce a večírky, ale když budete mít vypnutý telefon, nikdo se vám nedovolá.
  • Pokud máte účet na Facebooku, přidejte si do přátel své spolužáky a povídejte si s nimi. Nepište jim ale třeba: "Ahoj, nudím se." Tím byste neudělali dobrý dojem. Než začnete někomu psát, rozmyslete si, co mu chcete říct.
Varování
  • Chraňte si své soukromí. Když vás lidé budou znát, budete často terčem pomluv. Zamyslete se nad tím, jak si celebrity chrání své soukromé životy. Musíte se připravit na to, že si o vás lidé budou povídat, i když si budete jen číst v parku. To ale patří k oblíbenosti, budete se muset naučit to zvládat.
  • Nebuďte smutní, když nebudete nejoblíbenější. Někdy je lepší mít jen pár dobrých přátel, než být oblíbený, ale nemít nikoho blízkého. Člověk potřebuje jen své nejlepší přátele.
  • Uvědomte si, že oblíbenost má svá pro i proti. Když změníte prostředí, je možné, že přestanete být oblíbení. Každá situace je jiná a někdy budete muset začít od začátku.
  • Být oblíbený je stavem mysli. Když lidé uvidí, že se snažíte být za každou cenu oblíbení, nepodaří se vám to. Oblíbenost je jen zčásti to, jak vás vnímají ostatní.
  • Vaše reputace se může změnit. To jediné, co můžete ovlivnit, je to, jak se chováte k ostatním.
  • Buďte sami sebou a na nic si nehrajte.
  • Když se vám to nepovede, nebuďte zklamaní. Oblíbenost je pro některé jednoduchá a pro jiné zase nemožná. To, zda budete oblíbení, ovlivňuje spousta faktorů. Když nebudete oblíbení, nebude to znamenat, že jste méněcenní.
  • Když se stanete oblíbenými, je možné, že přijdete o svoji svobodu.
wikihow.com

Kam dál